Recenze: Hunger games - Síla vzdoru

Autor: Suzanne Collinsová
Přeložil: Zdík Dušek
Počet stran: 342
Nakladatelství: Fragment
Série: Hunger games
Díl: 3


Anotace:

Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být.

Proti všem očekáváním přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo postání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo…

Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká…

Poslední věta celé série:

Na světě ale existují mnohem horší hry.

Hodnocení: 

Mnohé situace v této knize mají až groteskní nádech, a ano, opravdu je to směšné… a zároveň zrůdně reálné. Katniss svůj příběh opět vypráví s až šokující přímočarostí. Zamotává se do vlastních soukromých Hladových her a ze všech emocí, které jí zmítají, převažuje jedna: beznaděj.

Jak už je u Hladových her zvykem, ostatní postavy kromě Katniss moc prostoru nedostanou, ale to neznamená, že by byly jen do počtu. O něco větší roli než v předchozích dílech si vysloužil Hurikán a trochu stírá obraz, pod kterým ho měli čtenáři zafixovaného, radikální změně neujde ani Peeta. 

Nic zkrátka není tak, jak se zdá. Autorka dokáže vložit dost síly i do třeba jen jediné zmínky, takže pokud některá z postav zemře, čtenáře to zasáhne. A mnohem víc zasáhne, když se o smrti své oblíbené postavy dozvíte jen z lakonické zprávy někoho cizího – přesně ve stylu Hunger games.

Na závěr přidávám dvě poslední otázky z rozhovoru s autorkou:

Hunger games je každoroční soutěž vysílaná televizí, v níž jsou jeden chlapec a jedna dívka z každého z dvanácti krajů nuceni bojovat o život v přímém přenosu. Co podle vás diváky, dětské i dospělé, na reality show tak přitahuje?

Často se prezentují jako hry a podobně jako ve sportovním utkání je zajímavé sledovat, kdo nakonec zvítězí. Soutěžící jsou navíc většinou obyčejní neznámí lidé, díky čemuž se s nimi diváci mohou lépe ztotožnit. A někdy se tam najdou i zajímaví a talentovaní lidé.

A pak je to samozřejmě voyeurismus – diváci sledují, jak jsou soutěžící ponižováni a jak je psychické vypětí dohání k slzám. To je podle mě velmi nebezpečné, protože hrozí, že diváci úplně znecitliví a skutečná tragédie vysílaná v televizních zprávách s nimi pak nijak nepohne.

Co by si čtenáři měli z vaší knihy odnést?

Otázky, jak se příběh vztahuje k jejich skutečnému životu. A pokud jsou odpovědi znepokojující, co s tím mohou udělat.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.