Recenze: Akademie Evernight

Autorka: Claudia Grayová
Přeložila: Šárka Dvořáková
Série: Evernight
Díl: 1
Počet stran: 319
Nakladatelství: Egmont

Anotace: 

Raquel se ke mně naklonila a zašeptala: „Nemáš někdy pocit, že na téhle škole je nějaké …zlo?“ Hlas se jí zachvěl. „Věříš ve skutečné zlo?“

Na tohle se mě nikdy nikdo nezeptal, ale přesto jsem znala odpověď. „Ano. Věřím.“

Bianca chce utéct z domova. Rodiče ji odvezli z městečka, kde žila celý dosavadní život, a zapsali ji na akademii Evernight, strašidelnou internátní školu, kam chodí studenti, kteří jsou až příliš dokonalí: krásní, bohatí a bezohlední. Bianca ví, že mezi ně nezapadne.

Potom pozná Lucase. Je jiný než ostatní, neuznává snobská školní pravidla a dokáže se svým bezohledným spolužákům postavit. Přestože Lucas Biancu varuje sám před sebou, vzniká mezi nimi pouto, kterému ani jeden z nich nedokáže vzdorovat. Bianka by dala v sázku vše, jen aby mohla být s Lucasem, ale temná tajemství jsou nevyhnutelně předurčena k tomu, aby je od sebe odtrhla… a otřásla vším, v co Bianca až dosud věřila.

Vlastní hodnocení:

Velkým kladem této knihy je, že dokáže tedy opravdu překvapit. Vše se zdá být celkem jasné a najednou čtenář zjistí nějakou novinku - nějakou hodně důležitou novinku. Normální čtenář však nic takového nečeká, v klidu čte, ale najednou se vše otočí a nezbývá mu než nejistě koukat a stále dokola říkat: „Cože?!“ 

Když jsem k této fázi dospěla já, dosti zmateně jsem vykulila oči a přemýšlela, jestli jsem dosud nečetla jinou knihu. Ten obrat v ději je opravdu šokující. Napadala mě ztráta paměti, ať už té mé či hlavní postavy. 

Autorka dokáže totiž tajit svůj úmysl až do té poslední vteřiny. Pokud jsem tedy do knihy nebyla plně ponořená, od toho bláznivého okamžiku jsem se od ní určitě neodtrhla.

Kniha se čte rychle, plyne svým vlastním klidným tempem. Rozhodně neříkám, že je nudná, ale ani není plná strhující akce. I když ten konec k tomu má velmi blízko.

Pro mě je mínusem této knihy fakt, že autorka trochu opomenula jednotlivé postavy v knize. Jejich charakteristiky nebyly dotaženy do konce a nejde tedy úplně pochopit jejich činy. Nenašla jsem si mezi nimi asi žádného oblíbence. Možná až na Balthazara, který mě dokázal nějakým podivným způsobem zaujmout.

Kniha je psána jako oddechová. Doporučila bych si ji v klidu přečíst a užít si všechno to dobré. Pokud by ji chtěl někdo rozebírat do hloubky, hrozí, že najde více nesrovnalostí, než by se mu mohlo líbit. Největším plusem na této knize je, že autorka změnila náš fantasy standard. V dnešní době jsme přímo zahlceni všemi těmi nadpřirozenými bytostmi a tak mě tahle její změna velice příjemně potěšila. Další díly si určitě přečtu, nemohu se totiž dočkat, jak bude osud hlavních hrdinů pokračovat. 

Přidávám můj oblíbený úryvek z knihy:

V tom okamžiku ten muž zašeptal: „Viděla jsi, kdo tě honil?“

Pár vteřin jsem na něj jen zírala. Sundal mi ruku z pusy, abych

mohla odpovědět. Cítila jsem na sobě jeho těžké tělo a všechno

okolo mě se točilo. Nakonec jsem ze sebe vypravila: „Myslíš

kromě tebe?“

„Mě?“ Netušil, o čem to mluvím. Podíval se kradmo za nás,

jako by nás chtěl chránit. „Před někým jsi utíkala − nebo ne?“

„Utíkala jsem jen tak. Nikdo kromě tebe mě nehonil.“

„Takže ty sis myslela −“ Najednou mě uvolnil ze svého

sevření. „Sakra. Omlouvám se. Nechtěl jsem. Páni, musel jsem tě

vyděsit k smrti.“

„Ty jsi mi chtěl pomoct?“

Pár slov o autorce:

Claudia Grayová je pseudonym spisovatelky Amy Vincentové. Pracovala jako právnička, novinářka, DJ a nesmírně špatná číšnice. Její celoživotní zájem o staré domy, klasické filmy, staromódní styl a dějiny hrál významnou roli při stvoření světa Evernight.

Děkuji nakladatelství Egmont za poskytnutí recenzního výtisku.